1) Jak jste se s přítelem seznámili a co bys nám o něm řekla?
S Radkem jsme kamarádi už přes deset let. Byli jsme hlavně sousedi, takže když se cokoli dělo – byl blízko. Proto jsme si k sobě našli cestičku a rádi jsme spolu trávili čas. Jak se říká – když z přátelství vznikne láska, nevěští to nic dobrého. Nicméně, my jsme živým důkazem, že tomu tak není 🙂 Oba jsme aktivní, máme rádi sport a rádi kreativně využíváme volný čas. No, nenudíme se spolu. Radek je ochotný, čestný, tolerantní a spolehlivý. Je to můj nejlepší přítel a zároveň manžel. Jsem na něj hrdá.
2) Po jaké době tě požádal o ruku a jak to probíhalo?
Výročí slavíme každý rok v lednu. Snažíme se vždycky vypadnout někam na víkend, a proto jsme se na začátku roku 2016 vydali kousek za Brno na Babí lom. Romantická dřevěná roubenka, projížďky na koni, vycházky lesem…idylka. Vydali jsme se po skalách na rozhlednu. Jelikož byl leden, všude byla mlha, občas led, chladno. Nás to ale neodradilo a vyšplhali jsme se až na vrchol rozhledny – kde jsme potkali několik klasických čechů.
V rukou drželi řízky v chlebu a hádali se, jestli se vydají po žluté nebo po červené stezce. Manžel typické čecháčství nesnáší a trošku ho to vykolejilo, nicméně i tak po zdolání strmých schodů poklekl. Já v šoku místo rozkošného ANO vykřikla ASI JO. A máme historku pro děti 🙂
Radek: Pro nás pro pány je taková žádost o ruku dá se říci i důležitější než samotná svatba, byť jsme v duchu přesvědčeni o správné odpovědi partnerky, pochyby vždy jsou. Zvládnout a naplánovat krásnou a dokonalou žádost o ruku pro mě bylo horší, než se nasoukat do obleku a přenést se k oltáři a čekat na již předpokládané ano. Že těch plánů bylo! Prstýnek už jsem mnohdy s sebou nosil jen tak a čekal na správnou příležitost – aby bylo na co vzpomínat. V této situaci opravdu musí člověk počítat se vším, nicméně na „řízkové“ výletníky v zimě na rozhledně, kde je přístup bez šerpů na pováženou…to člověk nevymyslí ani ve snu. Ještěže nebyli ve fázi řízkových selfí maniaků a mlha stála při nás 🙂
3) Jak probíhaly přípravy na svatbu? Co bylo nejtěžší na plánování?
Jelikož jsme se domluvili, že svatbu uskutečníme až později, měli jsme rok a půl na přípravu. Pro někoho to znamená moře času… zdání klame. Až po přečtení několika článků s názvem „Jak zorganizovat svatbu“ jsem si uvědomila, že to nebude tak jednoduché. Ještě ten rok jsem si sehnala šaty, vybrali jsme oblek pro Radka a zajistili si místo konání. Podle mě jsou to 2 nejdůležitější věci. Nejít nahý a mít kam přijít 🙂 Rezervovala jsem si také hned fotografa a DJ. Mají plné kalendáře dva roky dopředu a je nutné je kontaktovat zavčas 🙂 Vše ostatní jsem nechala na začátek roku (půl roku před svatbou).
Pozvánky, květiny, dekorace, doplňky a zábavu. Nejtěžší pro mě byla asi organizace svatebčanů. Bylo potřeba je dobře informovat o průběhu. Brali jsme se v areálu vinného sklípku s penzionem, takže někteří hosté přespávali na místě, někteří cestovali domů. Někteří s sebou vzali děti, někteří ne. Je dobré zjistit kdo má jaké možnosti a přizpůsobit odvoz či ubytování. ALE!! Důležité je, aby vše plně vyhovovalo nevěstě s ženichem. Chtěli jsme si NÁŠ den užít po NAŠEM. Pokud by bylo řečeno, že nebude svíčková, ale dostane se párek v rohlíku…no a co. Pokud by nevěsta řekla, že půjde v černém, protože chce…no a co. Je to na každém 🙂
4) Byla vaše svatba v nějakém stylu? Půjčovali, kupovali nebo vyráběli jste dekorace?
Zvolili jsme si letos populární přírodní styl. O to lepší pro nás bylo sehnat dekorace a výzdobu. Radek vyráběl dřevěné doplňky, vyřezával naše iniciály na dřevěné klacky, tvořil domácí paštiku jako výslužku. Já se ujala výroby jutových vývazků, pečení perníků pro svatební hosty a organizační stránky našeho dne. Květinovou výzdobu jsme vyřešili vycházkou do přírody, kde jsme natrhali lučí kvítí. Z něj a z vypěstovaných levandulí jsme pak tvořili svazečky. A květinová výzdoba je na světě.
Chcete si přečíst další příběhy nevěst? Čtěte zde ► příběhy
Samozřejmě jsme nezapomněli dobře vybavit fotokoutek – důležitá věc. Člověk pak nemusí horkotěžko vymýšlet „zábavu“ pro hosty, když se třeba novomanželé jedou fotit. Dobře zásobení byli ale i majitelé vinařství, kde se svatby konají velmi často. Stačilo se pak s nimi jen domluvit, co si zajistíme sami a co nám poskytnou oni. Každý areál, sklep či prostor, kde se konají svatby, má k dispozici proprietky k organizování svatby – ale logicky za poplatek. Tudíž co jsme si mohli vytvořit sami, udělali jsme to.
Dostali jsme skvělý nápad s koňmi. Jsem vedoucí country tanečního klubu a miluji vše kolem westernu. Takže nám na svatbě nemohli chybět dva koníci, kteří posloužili jak k nápaditým a netradičním fotkám, tak k zábavě pro hosty.
5) Svatbu jste si organizovali sami nebo vám někdo pomáhal?
Svatbu jsme si organizovali naprosto sami. Samozřejmě jsme si nechali radit od šťastně sezdaných párů J Ale pokaždé jsme si vše přizpůsobili k obrazu svému. Jsme z moravy, svatba se konala na moravě a hosté také nepřijížděli z daleka. Nebylo proto těžké si vše zorganizovat (s pomocí tabulky v excelu, několika zvýrazňovačů a dobrých přátel 🙂 ). Pokud někdo pořádá svatbu někde daleko nebo má složitější průběh, určitě není od věci spojit se se svatební koordinátorkou. Přinejmenším dobře poradí, jak se z toho nezbláznit 🙂
6) Probíhala svatba hladce nebo se vyskytly nějaké problémy?
A jsme zase u organizace. Pokud se vše dobře naplánuje, proběhne vše v rámci vašich vysněných možností … ale nikdy nevíte, co vám život, náhoda či přílišná hladina alkoholu v krvi připraví 🙂 O to lepší jsou ovšem ty zážitky a vzpomínky. My měli na svatbě pozvané tak báječné lidi, že kdyby se pokazilo snad úplně všechno – oni by to zachránili. Je dobré si vše naplánovat, ale nezdravé na tom v ten den lpět za každou cenu. Všechno se vyvine jak má…i když třeba naprosto odlišně od představ.
7) Bylo něco, co byste změnili? Ať už v přípravách nebo ve svatební den?
Nezměnila bych vůbec nic! Každý detail, ač malý nebo velký, přispěl k tvorbě NAŠEHO dokonalého dne. Zní to jako klišé, ale je to tak 🙂 Nemá smysl se stresovat s věcmi, se kterými nic neuděláte. Je třeba vnímat to, co se děje. Jako třeba dokonalé taneční překvapení, které pro nás secvičila děvčata z tanečního klubu nebo spontánní koupání v rybníku (někdo bez plavek). Taky vás nesmí rozhodit, že nepřijede DJ, kterého jste si objednala, protože leží v nemocnici. TO NEVADÍ! Vždycky to nějak dopadne 🙂
8) Máš pro budoucí nevěsty nějaké rady a tipy?
Rady pro nevěsty? Budete nervózní a týden před svatbou nevrlé. Den před svatbou vám vyraší pupínky na čele. Pohádáte se se snoubencem. Ano, to je realita předsvatebního shonu. Ale až přijde ten den, věřte, že po prvním obdivném „Oooh“, které uslyšíte, až si oblečete své svatební šaty, z vás všechno spadne. Až HO uvidíte stát u květinového oblouku, když budete procházet mezi svými nejlepšími přáteli a rodinou. Až si dáte svůj první manželský polibek, tak přesně v té chvíli uslyšíte obrovskou ránu…to vám spadne kámen ze srdce a od té chvíle už si budete jen užívat den a bavit se.
A jak se ten den vyvine, neovlivníte ani vy, ani nikdo jiný. Pak zahodíte kytici, nafotíte luxusní fotky a budete se divit, jak to všechno neuvěřitelně rychle uteklo. Už jen proto se zbytečně nestresujte s detaily…ubíráte si tím čas a energii na vnímání toho krátkého dne, který jen a jen váš a jedinečný. Protože jste NEVĚSTA! A co řeknete, to PLATÍ !!!!
