1) Jak jste se s přítelem seznámili a co bys nám o něm řekla?

S přítelem, teď už s manželem jsme se seznámili na akademické půdě ruské univerzity v Praze. Dlouho jsme se kamarádili a nic nebylo, protože já jsem měla jiného přítele, za kterým jsem odjela do ciziny. Po nějaké době jsme se rozešli a já se vrátila zpátky do Prahy. No a jednoho slunečného dne jsme se opět setkali, on mne pozval na rande a tak to začalo:)

Krásná nevěsta se svatební kyticí z bledulí.

2) Po jak dlouhé době tě požádal o ruku? Jak to probíhalo?

Po roce co jsme spolu chodili a už i bydleli, jsme se o tom začali bavit, že by nebylo špatné se vzít, a že k tomu jednou přijdeme. Po roce a půl jsme začali plánovat svatbu. Nejtěžší asi bylo to oznámit rodičům, strašně jsme se báli, že nám to neschválí a řeknou, ať ještě počkáme. Všechno ale proběhlo skvěle a obě maminky mi začali radit, co jak a mám naplánovat. Prstýnek jsem dostala nečekaně po příchodu domů, kde na mne přítel čekal s lahvinkou v koupelně…dál si to domyslete sami 😉

Snoubenci chtěli krásné fotografie, které budou použité během obřadu

3) Máte krásné zásnubní fotky, jak vznikl nápad focení v Paříži?

Bylo to nečekané rozhodnutí, které vzešlo ze setkání s fotografem. Já jsem chtěla focení před svatbou, abychom měli krásnou prezentaci během svatby, a on řekl Paříž. Začala jsem se z toho soukat, že to bude strašně drahé a zabere to strašně času, ale fotograf řekl, že pojede skoro zdarma, ať zařídím jen letenky. Vyrazili jsme ve 3 ráno na letiště a vrátili jsme se asi o půlnoci celí utahaní, ale šťastní. Věděli jsme, že jsme udělali obrovský kus práce.

Nevěsta si vybrala krátké šaty ke kolenům a krátký závoj.4) Jak dlouho jste svatbu plánovali? Co jsi udělala nejdřív?

Plánovala jsem svatbu průběžně, během asi 4 měsíců. Žádný velký plán, kde by bylo vše rozepsané, jsem neměla, ale věděla jsem, že musím začít organizovat svatbu od místa, kde to bude probíhat. Obřad jsme měli na Staroměstské radnici v Praze, jak jsem si vždycky přála. To nebyl žádný problém, zašla jsem si na matriku a oni vše rychle vyřídili. Dál jsem spoustu času strávila nad výběrem místa hostiny. Nakonec se konala v Chateau Mcely. Pronajali jsem si tento zámek celý, takže všichni mohli na tomto překrásném místě zůstat na noc. Nejhorší však byl výběr šatů. Strávila jsem skoro týden v Berlíně, kde jsem nic nenašla. A jak jistě víte, pokud nemáte šaty, nemůžete vybrat ani boty, závoj, ani vše ostatní. Nakonec, po několika týdnech hledání v Moskvě, jsme to vzdali a šaty nechali ušít u známého ruského návrháře. Byly krátké a jednoduché, přesně to, co jsem celou tu dobu hledala.

Obřad probíhal na Staroměstském náměstí.

5) Zařizovala jsi všechno sama, nebo přítel pomáhal? Nebo ses rozhodla využít služeb svatební agentury?

Svatební agenturu jsem nechtěla, nedovedu si představit, že někdo plánuje můj nejdůležitější den nebo mi vybírá kytici. Vše jsem dělala sama. Samozřejmě pokud nepočítám, že přítel byl tak hodný a pár obleků, kravat a bot si sám vyzkoušel:) Myslím si, že se to trochu dá přirovnat k těhotenství, kde připravujete k příchodu miminka taky vše sama.

Obřadu na radnici se účastnila jen nejbližší rodina.

6) Která část zařizování tě nejvíc bavila? Narazila jsi při plánování na nějaké problémy?

Nejvíc mne bavilo plánování květin. Seznámila jsem se s úžasnou floristikou, ke které jsem chodila velmi ráda i před svatbou protože měla vždy pozitivní náladu a celé její studio vonělo nejrůznějšími vůněmi kytic. Vždy mne povzbudila a já se zase na chviličku uklidnila. Problémy byly jen s výběrem šatů, jinak vše probíhalo celkem klidně.

Svatební focení na Pražském hradě následovala party na Chateau Mcely.

7) Můžeš nám popsat, jak tvoje svatba probíhala?

Ráno jsme měli obřad, kterého se zúčastnila jen nejbližší rodina, kamarádi už nás čekali na Chateau Mcely. Chvíli jsme se fotili s rodinou okolo náměstí a potom jsme vyrazili s fotografem na Pražský hrad, kde pokračovalo naše natáčení. Odpoledne jsme dorazili na zámeček, kde nás uvítali kamarádi a rodina. Měli jsme nádhernou večeři, kde se všichni seznámili a pak jsme šli do anglického parku si zahrát soutěž, kterou pro nás připravili naši přátelé.

Po příchodu k jezeru mne manžel vzal na ruce, abychom udělali krásnou fotku a on uklouzl. Po pádu jsme zjistili, že má zlomenou nohu. Okamžitě jsme zavolali záchranku a jeli s ním do nemocnice, kde jsme se dozvěděli, že to má zlomené špatně a musí zůstat přes noc, protože ho ráno bude čekat operace. Samozřejmě jsem zůstala s ním a všem jsem nakázala, aby se bavili ještě víc a užívali si naplno. Příští den mi bylo řečeno, že nikdo z hostů neusnul dřív než v 6 ráno. Takže nakonec jsem byla šťastná, že vše dopadlo, jak dopadlo a všichni si to užili.

Focení novomaželů skončilo cestou do nemocnice, ale svatba přesto stála za to.

8) Co bys doporučila slečnám, které se na svatbu teprve chystají?

Vybrat si správného partnera a spoléhat jen na sebe:)