Ať už organizujeme focení, videotutoriál nebo jinou akci, narážíme na údiv ohledně věku našich redaktorek a přehršel otázek, které se týkají toho, jak jsme se ke svatbám dostaly, proč zrovna svatby a co plánujeme do budoucna. Proto jsme se rozhodly dát našemu magazínu tvář, představit vám příběhy našich redaktorek a odpovědět na nejčastější otázky ohledně našeho týmu. Jako první vyzpovídáme redaktorku, která má kromě běžného chodu redakce na starosti také jednání se slovenskými dodavateli. Je sice trošku v menšině, ale i přesto do redakce Vše o svatbě dokonale zapadla. Řeč je o naší slovenské redaktorce Dance.
Monique: Jak ses dostala k internetovému magazínu Vše o svatbě?
Můj otec mi před pár lety řekl, že bych měla věnovat organizování různých akcí, třeba svateb – prý mám na to talent a jsem organizační typ. Bylo to zrovna po jednom koncertě, který jsem pomáhala uspořádat. Takže, když jsem viděla inzerát na místo v budoucí svatební agentuře, hned jsem si řekla, že to zkusím. A nějak to prostě vyšlo. Monique si mě vybrala a od té doby jsem součástí magazínu Vše o svatbě.
Monique: Proč si Tvůj otec myslel, že bys měla organizovat svatby?
To přesně nevím. Ale myslím si, že ve mně vidí tak trochu sebe, můj otec prostě zařídí cokoli. Takže organizační talent jsem zdědila asi po něm, stejně jako další charakterové vlastnosti. Navíc asi viděl, že mně to baví.
Tereza: A potvrdilo se Ti, že by ses na tohle povolání hodila a bavilo by Tě to?
Určitě ano. Je to práce s lidmi, která mě baví a navíc, každá svatba je jiná, takže je to pokaždé nová zkušenost. Taky se při této práci můžeme kreativně vybláznit.
Monique: Co jsi studovala?
Studovala jsem mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Nikdy jsem však nesnila o tom, že když vyrostu, budu studovat právě tento obor a stanu se novinářkou. Nejdřív jsem přesně nevěděla, na jakou školu se hlásit. (smích) Původně jsem se hlásila na práva do Prahy, tam jsem se ale nedostala. A tak jsem hledala něco kreativnějšího. V naší rodině jsme všichni tak nějak tvořivě založení, já i moji sourozenci jsme navštěvovali uměleckou školu, takže jsme měli dobrý základ pro rozvíjení naší tvořivosti. Postupem času se to nějak prohlubovalo, a tak jsem si kromě přihlášky na práva poslala přihlášku i na obor mediální komunikace a masmediálních studií, který jsem pak začala studovat na Slovensku v Prešově. Magisterský stupeň jsem potom už absolvovala v Brně.
Monique: Chtěla by ses tomu do budoucna věnovat?
Těžko říct. V pozici redaktorky nějakých seriózních novin se asi nevidím, psát do novin nebo dělat redaktorku v televizi – to prostě není nic pro mě. Já jsem spíše člověk, který rád tvoří, vymýšlí a svoje nápady chce realizovat trošku jiným způsobem, a to mohu plně uplatňovat při práci pro magazín Vše o svatbě (a teď i v agentuře). Vždy jsem měla blízko k tvořivým aktivitám, což mě přivedlo i ke studiu žurnalistiky, ale tradiční žurnalistice se asi věnovat nechci. Spíš jsem si vždycky chtěla otevřít eventovou agenturu, organizovat koncerty, kulturní a společenské akce, nebo svatby :).
Monique: A co Tě nejvíce baví na práci ve Vše o svatbě? Je nějaký aspekt, který Tě baví nejvíc?
Baví mě asi všechno. Od vymýšlení nových konceptů pro fotoeditoriály, přes organizování focení a jejich realizace až do momentu, kdy vidíte výsledek své práce a víte, že se to lidem líbí. K tomu patří i navazování spolupráce s dodavateli, psaní článků a spousta dalších činností. Je to tvořivá a akční práce, a to já asi potřebuju.
Monique: Co Tě napadne, když se řekne svatba?
Při slově „svatba“ mě asi nejprve napadne prsten jako symbol toho, že chcete svůj život spojit s člověkem, kterého milujete, vedle kterého se toužíte probouzet každý den, s kterým toužíte strávit zbytek života…
Monique: Prstýnek?
Ano – zásnubní i snubní. Možná proto, že zásnubní prsten je jakousi „předehrou“ – když vás muž požádá o ruku, je to jakýsi první krok ke svatbě. A snubní prsten je pro mě jakýmsi symbolem manželství, znak toho, že k někomu patříte.
Monique: A jaký bys chtěla?
(smích) Kamarádka mi ukazovala jeden krásný prsten od Tiffanyho – byl opravdu nádherný, ale na můj vkus moc komplikovaný. Mě se ve všeobecnosti líbí jednoduché věci. Asi bych nechtěla prsten se spoustou kamínků, gravírováním nebo něčeho podobného. Ale výběr už nechám na někoho jiného:).
Monique: Jak bys popsala sebe a svůj styl? Kdyby chtěl od Tebe někdo zorganizovat svatbu, tak jaký styl může od Tebe čekat?
Já mám ráda jednoduchou eleganci. I svatební šaty, které bych si pro sebe vybrala, by byli spíš ve stylu moderní elegance, v niž se snoubí jednoduché linie, lehkost a harmonie – to mě asi vystihuje. A kdybych měla někomu organizovat svatbu, tak by víc zaleželo na jejich představě, v jakém stylu svatbu chtějí, ne na mně. Naší prací je udělat vše pro to, aby byli snoubenci spokojení a aby byla jejich svatba tím nejkrásnějším dnem v životě.
Monique: A jaká si myslíš, že jsi mimo svatby? Kdybys třeba měla vybrat tři vlastnosti, které se ti na sobě líbí?
To je špatná otázka. (smích)
Monique: Tak které se ti na sobě nelíbí? To bude možná jednoduší…
Nevím, jestli je tvrdohlavost dobrá, nebo špatná vlastnost, ale jsem hodně tvrdohlavá, ale proto si také možná umím jít za svým. Taky jsem hodně sebekritická a někdy až přehnaně starostlivá.
Tereza: Kde se vidíš za 5 až 10 let?
Za pět až deset let bych se ráda viděla především jako dobrá manželka a matka, zároveň i jako žena, která je ve své práci profesionál. Jsem člověk, který bych chtěl v životě něco dokázat, dosáhnout něčeho, na co pak může být hrdý i v profesionální oblasti. Jsem prostě taková…
Monique: Takže budeš vdaná.
Doufám 🙂 Rodina je pro mě hodně důležitá a jednou bych si chtěla založit i tu svou.
Monique: Jak by měla vypadat Tvoje ideální svatba?
Přesnou představu o své svatbě a o tom, jak by měla vypadat, zatím nemám. Jak jsem říkala, mám ráda jednoduchost a eleganci, takže přepokládám, že se i má svatba se bude nést v tomto duchu. Určitě asi nebudu šetřit na květinové výzdobě a různých detailech, v tom si ráda vyhraju. Co se týče stylů, těch se mi líbí víc. Třeba vintage styl a přírodní materiály, nebo svatba na ranči či v nějakém vinohradě. Ale kdo ví… Hlavně, že tam bude rodina a přátelé, kteří si tu svatbu se mnou a mým budoucím manželem užijí 🙂
Tereza: Jaký je tvůj vysněný manžel?
Asi nemám vysněného manžela. Věřím, že když žena potká toho pravého, tak to prostě cítí a je jedno, jakého manžela si kdysi vysnila a jaké byly kdysi její představy o ideálním partnerovi. Ty představy se v tom okamžiku upraví tak, že „toho svého“ vnímá jako dokonalého muže a manžela. I když to zrovna není model se super postavou, nebo je někdy paličatý a nechává po bytě pohozené ponožky.
Monique: Jaká je Tvoje oblíbená barevná kombinace?
Mám víc oblíbených barevných kombinací, třeba bílo-fialová nebo bílo-modrá. Ale mám ráda i pastelové barvy a jejich netradiční spojení, jako je zelená v kombinaci s fuchsiovou nebo fialová s červenou.
Monique: Jaká modrá?
Líbí se mi snad všechny odstíny modré. Od velice moderní tyrkysové, azurové, nebesky modré, až po tmavší odstíny, jako je třeba námořnická modrá. Celkově je modrá jedna z mých nejoblíbenějších barev, protože může působit velice elegantně i hravě, vesele i smutně, dokáže uklidnit i rozesmát.
Monique: Kdybys měla dát radu nevěstám, pro které píšeme články, co by to bylo?
Těžko říct. Svatba je vážné rozhodnutí, takže by si tím rozhodnutím měla být každá nevěsta stoprocentně jistá :). A pak budoucím nevěstám mohu jen popřát, aby si ten svůj velký den pořádně užily, aby se netrápily zbytečnostmi, ale opravdu si užívaly každý okamžik.
