Uljana & Jakub: láska z kurzu angličtiny

Příběh lásky Uljany a Jakuba připomíná námět romantického filmu, který začíná na vysoké škole. Podobně to bylo i s jejich svatbou, která se nesla v duchu moderní svatby plné elegance, zahraničního půvabu a pravých ruských specialit. Na břehu brněnské přehrady si své „ano“ řekli v krásném hotelu, nechyběla ani plavba parníkem a barmanská show přesně dle jejich představ.

Již při přípravách na svůj velký den, a rovněž při hře „zvedání bot“ na svatební hostině se snoubenci shodovali při většině otázek, rozhodli jsme se proto vyzkoušet, jak moc se budou lišit v odpovědích ohledně příprav jejich svatby. Rozhovor s nevěstou tedy nahradil dvojrozhovor 🙂

1) Jak jste se seznámili?

Uljana: Na kurzu angličtiny ve skupině Libora Štěpánka. Ironií osudu bylo, že když vypukla registrační vlna, byla jsem v práci a musela svěřit svoje přihlašovací údaje do ISu svému kamarádovi, aby pro mě vybral vhodnou seminární skupinu. Asi by vybral jinou, kdyby byl býval věděl, že v ní bude Kuba… 🙂

Jakub: Na kurzu angličtiny na univerzitě. Ulján byla nejkrásnější a hodně se usmívala.

2) Jak proběhla žádost o ruku a co bylo první, co vám proběhlo hlavou při slově svatba?

Uljana: První vážnější rozhovor o svatbě proběhl v době, kdy přede mnou byl celý semestr studia v Německu a po mém návratu měl Kuba odjet na stejně dlouhou dobu do Anglie. Věděla jsem, že udržet vztah na dálku bude nesmírně náročné a chtěla se ujistit, že to oba s naším vztahem myslíme vážně. Byl to dost pragmatický rozhovor, o to víc mě ale překvapilo, když zanedlouho poté přišla romantická žádost o ruku. Při slově svatba se mi vybavila slova babičky, která říkávala, že vdávat se je potřeba „začerstva“ (rozuměj: když jsou ještě oba snoubenci mladí a tvární, takže se dokážou přizpůsobit jeden druhému) :-).

Jakub: Těžko říct. Poprvé o svatbě začala mluvit Ulján, když na mě byla naštvaná, že jsem jí nechal samotnou u svých rodičů v jižních Čechách. Ta pravá žádost o ruku přišla, když studovala v Německu a já jsem za ní přijel na návštěvu. Vídali jsme se ten rok málo a tak jsme využívali každou možnost, abychom se viděli a podnikli společně nějaký výlet. Chtěl jsem jí požádat až druhý den v krásném historickém městečku Marburg, ale velmi příhodná chvíle se naskytla už večer před tím, když jsme si povídali v posteli. Řekl jsem si, že by se to v tu chvíli hodilo a tak jsem si vedle ní klekl a požádal o její ruku.

3) Kolik času jste strávili přípravami? Co bylo nejtěžší?

Uljana: Přiznám se, že jsem se na přípravě svatby podílela jen minimálně. Spíš jsem hrála roli vizionáře, svoje představy jsem sdělovala Kubovi a následně jsme je tlumočili svatebním koordinátorkám. Vždy jsem se snažila dívat na naši svatbu pohledem hostů a myslet na to, aby to pro ně bylo co nejpohodlnější a nejpříjemnější.

Jsem poměrně zaneprázdněná, a proto jsem byla svatebním koordinátorkám pokaždé moc vděčná, když nám s dostatečným předstihem připomínaly, že by už bylo dobré zařídit to či ono. Nejtěžší pro mě byly asi dvě věci – zkoordinovat datum hostiny s obřadem (dopomohla velká dávka štěstí) a vydržet drastickou dietu, když jsem dva týdny před svatbou zjistila, že se nevejdu do svých svatebních šatů :-).

Jakub: Na svatbu jsme mysleli už rok, řešit jsme jí začali cca půl roku předem a intenzivnější plánování a přípravy začaly tak 2 měsíce před svatbou. Nejtěžší byl poslední týden před svatbou a svatební den, kdy už nezbývalo moc času a bylo třeba se vypořádat se změnami na poslední chvíli (odřekl moderátor, bylo třeba se postarat o rodinu, dořešit maličkosti s hotelem Rakovec, s Dj, barmanem a tak podobně. Prostě pár věcí na poslední chvíli.

4) Jaká byla svatba? Co je první vzpomínka, která se vám vybaví?

Uljana: Famózní, nezapomenutelná, prostě fantastická!!! První vzpomínka z nějakého důvodu patří svatební kytici. Týden před svatbou jsem měla zaslat svatebním koordinátorkám svoje představy o svatební kytici a květinové výzdobě. Vybrala jsem si tři obrázky, jenomže jsem si vůbec neuvědomila, že moje favoritky vypadají tak dokonale právě proto, že jsou umělé. Koordinátorky mě připravily na to, že výsledek z živých květin nemůže být takový jako na předloze… A nebyl. Moje kytice z pravých květin byla mnohem hezčí než všechny ty, co jsem viděla na internetu!!!

Jakub: Svatba byla perfektní. Všichni se bavili a zdá se mi, že byli spokojení. Já jsem si to užil, viděl jsem samé příjemné lidi a nikomu nic nechybělo. První, co se mi vybaví jsou usměvaví a spokojení lidé (včetně Ulján).

5) Bylo něco, co byste na své svatbě změnili?

Uljana: Přála bych si, aby se můj novomanžel tolik neopil a já nemusela ráno všechno odřídit sama :-)).

Jakub: Ne (jen abych ke konci méně pil :).

6) V čem vám pomohly koordinátorky a co jste naopak museli udělat sami?

Uljana: Koordinátorky nám buď přímo, nebo nepřímo pomáhaly úplně se vším. Měly přehled o všem, co se děje i o tom, co by se mělo dít. Například ihned, jak městská část Brno Bystrc vyhlásila obřadní termíny, svatební koordinátorky nám volaly a urgovaly, abychom si ten termín zamluvili co nejdřív. Mimochodem, městská část Brno Bystrc vyhlašuje termíny tři měsíce dopředu a mimo obřadní síň se oddává striktně jednou za měsíc. Termín pro hostinu ve zvoleném hotelu Rakovec se však musel zamluvit už půl roku dopředu… Představte si naše překvapení, když ten jediný den v měsíci se shodoval se dnem, na který jsme si zamluvili hotel!!!

Jakub: Pomohly v hromadě věcí. Ve většině případů jsme už vybírali jen z několika nejlepších variant, případně jsme dolaďovali detaily toho, jak to chceme. Na začátku jsme se domluvili na obecné podobě svatby a pak už nám byly předkládány návrhy. Ušetřily nám spoustu práce před svatbou a hlavně ve svatební den. Vše fungovalo a přitom to vůbec nevypadalo křečovitě… v podstatě holky ani moc nebyly vidět. Jen tahaly za nitky, aby vše šlapalo 😉

7) Komu byste svatební agenturu doporučili a proč?

Uljana: V podstatě úplně všem. Už jsem zažila několik svateb a vždy jsem oceňovala hlavně to, že ženich a nevěsta jsou v pohodě. Pokud si svatbu neužívají ženich s nevěstou, tak si ji jen těžko mohou užít svatební hosté. Myslím si, že na každé svatbě by měl být člověk nebo lidé, kteří budou nenápadně tahat za nitky, aby novomanželé nemuseli nic řešit. A u nás na svatbě to bylo přesně takhle!

Jakub: Svatební agenturu bychom doporučili všem zaneprázdněným a aktivně žijícím lidem. Dále všem, kteří chtějí, aby měla svatba hladký průběh a těm, kteří nepotřebují řešit kolem své svatby naprosto vše. Koordinátorky se prostě přehrabou hromadou možností a vám předloží jen to nejlepší.